Komentář Jakuba Vojtěcha: Bankovní identita z pohledu práva a technologií

15. 11. 2020

Bankovní identita a další rozvoj digitální identity z pohledu práva a technologií

Jakub Vojtěch komentuje bankovní identitu

Česká republika se díky novým legislativním změnám přidává k nejpokročilejším státům v Evropě na poli digitální identity a elektronické identifikace. Počínaje 1. lednem 2021 nabude účinnosti novela zákona o bankách (1), která umožní v návaznosti na evropskou legislativu (2) využít rozhraní bankovních služeb a internetového bankovnictví i pro účely poskytování elektronické identifikace a autentizace v dalších oblastech (schéma BankID). Již 1. února 2020 pak částečně vstoupil v účinnost nový zákon o právu na digitální služby (3).

Co přináší oba tyto právní předpisy ve vzájemné souvislosti a co to znamená v praxi? A jaký je výhled do budoucna při zohlednění dalších technologických možností?

Cesta k digitálnímu Česku

Zákon o právu na digitální služby zakládá oprávnění fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti a dále právo na činění digitálních úkonů vůči těmto orgánům, kterému odpovídá povinnost orgánů veřejné moci vyjmenované digitální úkony přijímat. V zákoně o právu na digitální službu tedy jde o postavení digitálních úkonů na roveň těm činěným tradičně (zejména v listinné formě či ústně do protokolu), a to prostřednictvím datové schránky, elektronickou zprávou s podepsaným uznávaným elektronickým podpisem, informačním systémem veřejné správy umožňujícím prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace prostřednictvím kvalifikovaného systému (4) a některými dalšími způsoby. Jinak řečeno, občané a společnosti mají možnost jednat vůči státu vymezenými způsoby v digitální podobě a stát to musí respektovat.

Druhý zákon, kterým je novela zákona o bankách zakotvující bankovní identitu, rozšiřuje povolené činnosti bank nad rámec standardního obsahu jejich licence (přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů, případně některé další činnosti, jakými jsou realizace platebního styku nebo směnárenská činnost) o identifikační služby a dává jim za tímto účelem za určitých podmínek přístup k vybraným registrům. Pomocí bankovní identity a prostého přihlášení do internetového bankovnictví řady bank bude kupř. možné nechat se kvalifikovaně ověřit pro účely AML právních předpisů (5) a snadněji tak například otevřít bankovní či investiční účet a získávat další služby, u nichž jinak platí povinnost fyzické identifikace klienta. V současnosti se očekává, že tuzemské banky začnou poskytovat služby související s digitální identitou v průběhu roku 2021.

Oba zákony aplikované dohromady pak představují možnost plnohodnotně digitálně podepisovat právní dokumenty nebo komunikovat s orgány veřejné moci právě pomocí identifikace prostřednictvím bankovní identity. Stát přináší každému občanovi a soukromé společnosti právo na digitální služby, přičemž jedním ze způsobů realizace kontaktu se státem mohou být právě jednání činěná na základě identifikačních služeb bank v mezích jejich nového podnikatelského oprávnění.

Některá „ale…“

Jednoznačně kvitujeme posun směrem k digitalizaci a výrazné zlepšení přístupu ke službám e-governmentu. Jde o skvělou iniciativu, která díky spolupráci inovativních týmů bank a technologických odborníků na straně státu povede k dalšímu rozvoji v digitálním světě a může posunout Českou republiku kupředu. Samotné nás však také zajímá další rozvoj a směřování digitální identity.

Bankovní identita má totiž ze své povahy stejná přirozená úskalí, jako fiat měny oproti moderním kryptoměnám – je závislá na státu a bankovním systému, centralizovaná a geograficky omezená hranicemi státního teritoria, citlivá na změny zákonů a politické vůle. Bankovní identita je také automaticky zapovězena více než čtvrtině světové populace, která v současnosti nemá přístup k bankovním službám. Více než miliarda lidí po celém světě dokonce nemá ani žádný osobní doklad.

Nešťastným důsledkem může být, že odmítnutím poskytnutí bankovních služeb může dojít k porušení zákazu diskriminace podle antidiskriminačního zákona, který stanovuje mimo jiné právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace v přístupu k podnikání a ve věcech přístupu ke službám, pokud jsou nabízeny veřejnosti. Toto se vztahuje na veškeré služby poskytované bankami a je to nepochybně třeba aplikovat i na digitální služby poskytované orgány veřejné moci (6). Vyloučení osoby z využívání bankovních služeb by mohlo efektivně zamezit její přístup k jednomu ze způsobů (dle očekávání tomu nečastějšímu) využití digitálních služeb a mít tak na danou osobu zásadní dvojí negativní dopad.

Zároveň přímo zákon o bankovní identitě stanoví, že banka může přestat umožňovat užívání prostředku pro elektronickou identifikaci v rámci kvalifikovaného systému, pokud (i) nastane určitá změna právního předpisu nebo (ii) to po ní nelze spravedlivě požadovat (7). V těchto poměrně široce formulovaných případech tedy banka fakticky bude moci umožňovat použití identifikačních služeb např. jen svým klientům, ale nebude umožňovat jeho využití vůči orgánu veřejné moci pro účely realizace práva na digitální službu.

BlockID jako další evoluční stupeň

Již nyní je proto ze základu bankovní identity zřejmé, že i na tomto poli musí dojít k dalšímu inovativnímu vývoji a ke vzniku disruptive technologies. Bankovní identita je vykročením správným směrem, avšak nemůže být krokem jediným a už vůbec nikoli krokem posledním. Další krok představuje přesunutí dat včetně digitální identity na blockchainové rozhraní. O velkém potenciálu takového posunu svědčí mimo jiné to, že digitální identitu postavenou na blockchainu v různých formách prozkoumává vedle řady dalších důvěryhodných profesionálů například World Economic Forum ve spolupráci s Accenture (8).

XIXOIO je v popředí vývoje plnohodnotného technického řešení. Tím je produkt BlockID. Jde o digitální identitu využívající technologie blockchainu pro účely osobní identifikace a všech souvisejících právních jednání a komunikace. Klientům přináší výhody v podobě rozšíření funkcionalit, větší využitelnosti, spolehlivosti a bezpečnosti základu, kterým je bankovní identita.

Naše základní vize a očekávání od blockchain identity spočívají v tom, že každý bude schopen kdekoli na světě bez spolupráce a bez spoléhání se na jakýkoli stát nebo centralizovaný bankovní systém prokázat svou identitu a předat osobní údaje či jakékoli jiné informace, a to ať už je na letišti, v bance, na obchodním jednání nebo na druhém konci světa. Jednoduše, rychle, bezpečně a spolehlivě. Tento systém následně umožní důvěryhodnou identifikaci, provedení postupů KYC (know your customer) a zamezení podvodům. Rovněž poskytne úplnou kontrolu nad sdílením a monetizací vlastních osobních údajů a umožní důvěryhodný právní styk jak se soukromými osobami, tak se státními orgány kdekoli na světě.

Potenciál této technologie je nedozírný ve všech oborech lidské činnosti. Velikost personal data economy se dnes pohybuje v řádech stovek miliard dolarů a nadále bude růst. Věříme proto, že BlockID, které přímo navazuje na benefity bankovní identity, nejenže je v souladu s aktuálními trendy, ale stane se trendem a budoucností.

Digitální identita na blockchainu

Uvědomujeme si, že s ohledem na bankovní tajemství, povinnost mlčenlivosti a obecně striktní dohledová pravidla je velkou výzvou integrovat technologii blockchainu do bankovní identity. Výhody jsou však jednoznačné. Státu a bankám, potažmo klientům, přináší zlepšení tím, že digitální identita je promítnuta do důvěryhodného, nefalzifikovatelneho, decentralizovaneho a bezpečného prostředí veřejného blockchainu. V tomto prostředí dále doplňuje bankovní identitu o tzv. plovoucí rating, čímž umožňuje všem zúčastněným stranám pracovat s transparentním a nesmazatelným hodnocením. Pro banky, stát, soukromé společnosti a klienty tak vzniká zcela mimořádná příležitost, díky které se veškeré „papírováni“, přesouvá do digitálního, moderního a nativního prostředí. Zároveň se zmírňují možné dopady omezení, jež mohou vznikat v souvislosti s rychlou adaptací nových zákonů a vázáním bankovní identity k tradičním a centralistickým systémům státní správy.

Stát a banky odvedly skutečně velký kus práce už jen tím, že občanům připravily za relativně krátkou dobu a za daných legislativních možností použitelný nástroj, jenž usnadní život a umožní komunikovat s veřejnou správou v pro nás již přirozeném prostředí, on-line. Skvělou zprávou také je, že díky nastartování digitální identity ke spolupráci se soukromými subjekty a následným přesunem bankovní identity do veřejného prostředí blockchainu mohou ještě více získat jak klienti, tak banky a stát. Je možné rozšířit funkcionality bankovní identity o další vlastnosti, jakými jsou například propojení s plovoucím, denně aktualizovaným ratingem. Dojde tím také k přesunu důležitých informaci o subjektech do prostoru, kde jsou k dispozici v neupravitelné a nesmazatelné podobě a navíc přehledně. Dochází tak k přirozené transformaci ekonomiky, a to díky migraci důležitých dat do prostředí, ve kterém jsou pro nás všechna data lehce srozumitelná a dostupná. Podobně jako jsme si zvykli posuzovat důvěryhodnost hotelu podle ratingu na bookingovych portálech, budeme ve spolupráci s digitální blockchain identitou schopni posoudit, zda je některá společnost důvěryhodná a zda s ní jsou klienti prokazatelně spokojeni. Budeme si moci pořídit její dluhopisy, banka ji muže svěřit úvěrování, stát bude mít uhrazeny všechny daně. Bankovní identita je tak velký posun směrem k digitalizaci a zjednodušení. Ve spojení s blockchain identitou pak přinese také transparentnost, důvěru a nefalzifikovatelnost. Vzniká ještě bezpečnější prostor, v němž dochází k výměně produktů, služeb a informací mezi fyzickými a právnickými osobami, finančním sektorem a veřejnou správou.

Oblast digitální identity a digitálních služeb je teprve v počátcích svého rozvoje a blockchain identita je bezpochyby ideálním rozšířením technického řešení nabízeného bankovní identitou. Česká republika má jedny z nejsilnějších týmů orientujících se na decentralizované sítě na světě. Máme k dispozici IT inženýry a specialisty na kryptotechnologie s velkými zkušenostmi s vývojem nových technologií. Jsme v nejlepší výchozí pozici, abychom z České republiky udělali světovou technologickou a kryptobankovní velmoc nové generace. XIXOIO při vývoji BlockID naplno využívá tohoto potenciálu a spolupracuje se všemi stakeholdery a zainteresovanými subjekty.

Zajímá Vás tato oblast? Jste společností, která chce s námi spolupracovat, udávat tempo technologické inovace blockchain identity a být v popředí rozvoje digitální identity? Kontaktujte nás.

  1. Dle změn provedených zákonem č. 49/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který nabyde účinnosti 1. 1. 2021.
  2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
  3. Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů. Tento právní předpis má nicméně dělenou účinnost (částečně je aplikovatelný od 1. února 2020 a částečně až od 31. ledna 2022).
  4. Tedy prostřednictvím „kvalifikovaného systému“ podle § 2 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.
  5. Především v podobě zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a tzv. 5. AML směrnice (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES).
  6. Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů.
  7. § 38ab odst. 2 a 3 zákona o bankách, ve znění zákona o bankovní identitě (zákon č. 49/2020 Sb.).
  8. Srov. k tomu blíže zde.