Bezpečné uložení hodnot je v dnešní době tím zásadním, co lidé sledují. Držet hotovost může být dnes skutečně nerozumné. Zlato je vyprodané, úvěry ze stavebního spoření lámou rekordy, prodeje nemovitostí jakbysmet. Cena Bitcoinu, podobně jako během býčího trhu v roce 2017, atakuje hranici 16.000,- USD a další tradiční kryptoměny se ve větším množství nedají prakticky koupit. Ono totiž, kdo by dneska chtěl prodávat něco, co roste a měnit to za státní měnu, která dostává jednu ránu za druhou. Nejen podniky, ale dokonce celá odvětví jsou zmrazena, a proto je jakákoliv investice do jejich akcií sázkou do loterie. Celá tato mimořádně výjimečná situace nám lehce naznačuje, že už nastal čas začít se vážně zajímat o možnosti, kam bezpečně uložit svoje peníze. Je na čase dozvědět se více o kryptoaktivech, tedy hodnotách vázaných na skutečné projekty, a to zejména s ohledem na bezpečnost související s tím, jak jsou kryptoaktiva ukládána. V tomto článku se dozvíme, že kryptoaktiva jsou ukládána na blockchain, a to buď na veřejný nebo na soukromý. Každý z nich má své výhody i svá omezení. Pojďme se nyní společně podívat na to, co to vlastně blockchain je, a jaké jsou rozdíly mezi tím veřejným a soukromým.
Blockchain
Blockchain je distribuovaná databáze, která znemožňuje padělat uložená data. V současné době existuje velké množství projektů, které využívají svůj vlastní blockchain. Nejčastěji se v blockchainech eviduje majetek, a eviduje se tam také, kdo majetek vlastní. V poslední době se blockchainy začínají používat i pro ukládání jiných druhů dat, která se obvykle ukládají do klasických relačních databází.
Blockchain je uchováván současně na více počítačích. Každý z těchto počítačů uchovává celý blockchain. Tyto počítače si spolu vyměňují informace o nových transakcích tak, aby blockchain obsahoval na všech počítačích identické údaje.
Jak je jednou nějaký údaj zapsaný do blockchainu, už tento údaj nemůže nikdo v budoucnu změnit. Pokud by se o změnu údaje někdo pokusil, jeho podvod je na první pohled viditelný a nikdo by takto zfalšovaný záznam nepovažoval za platný. Vytvořit padělaný záznam je technicky tak náročné, že je to v podstatě neproveditelné. Ověřit platnost záznamu je naopak technicky velmi snadné. Zvládne to libovolné výpočetní zařízení, dokonce i bežný chytrý telefon.
Blockchainů je v praxi nasazeno velké množství. Obvykle bývají rozdělovány do dvou skupin podle toho, kdo má právo do nich zapisovat nová data – na veřejné a soukromé. Do veřejných blockchainů může nová data zapisovat kdokoliv. Naopak do soukromých blockchainů může nová data zapisovat pouze předem schválená skupina uživatelů.
Veřejné blockchainy
Veřejné blockchainy jsou v současné době pravděpodobně mnohem známější než soukromé blockchainy, zejména díky kryptoměnám, které jsou nejčastějším příkladem užití veřejného blockchainu. Pro zápis dat do veřejného blockchainu není potřeba mít žádné oprávnění. Kdokoliv může zcela anonymně zapsat do veřejného blockchainu jakákoliv data, respektive data, která splňují podmínky a kritéria, která jsou na data v tomto blockchainu kladena. Jednoduše řečeno, nelze do nich zapisovat jakýkoliv spam, kterým by byly tyto veřejné blockchainy zahlceny a vyřazeny z provozu.
Pro provozování veřejného blockchainu je nutná vysoká míra decentralizace. Veřejný blockchain je uchováván v síti o velikosti stovek až tisíců počítačů. Každý z těchto počítačů uchovává úplnou kopii celého blockchainu. Nově zapsaná data se jako vlna rozšiřují v celé síti počítačů. Pokud se od sítě nějaký počítač odpojí, tak zbytek sítě není ohrožen. Dokonce se může odpojit i značná část počítačů, klidně polovina z nich nebo i více, a ani to blockchain neohrozí.
Čím více je počítačů zapojených v síti, tím více je blockchain decentralizovaný. Čím je blockchain více decentralizovaný, tím je bezpečnější. Pokud by se nějaký útočník pokusil blockchain zničit, musel by fyzicky dohledat všechny počítače, na kterých je provozován a vyřadit tyto počítače z provozu. To je technicky nemožné, protože kdokoliv se může kdykoliv připojit do sítě a doplňovat tak vyřazené počítače. Každý počítač obsahuje úplnou kopii blockchainu, k obnovení celé sítě by tak postačil i jen jediný z nich.
Jak jsme zmínili již dříve, nejrozšířenějším příkladem veřejných blockchainů jsou kryptoměny. Kryptoměny jsou alternativou ke státním penězům, jejich výhodou je zejména nezávislost na centrální autoritě. Kryptoměny mají predikovatelnou celkovou měnovou zásobu, která je dána jednoduchým matematickým vzorcem. Ve srovnání se státními penězi je nemůže nikdo znehodnotit hyperinflací, nelze v nich cenzurovat transakce. Vlastnictví jednotek kryptoměny se rovná znalosti tajného hesla nazývaného soukromý klíč. Vlastník si může, v případě dodržení bezpečnostních pravidel, uchovat svou anonymitu a vlastnictví mu nelze odejmout, pokud se ho sám dobrovolně nevzdá.
Přestože krytoměny jsou veřejnými blockchainy, nejsou zahlceny spamem, a to díky tomu, že za přidání nových dat do blockchainu je vybírán transakční poplatek, který se platí v jednotkách dané kryptoměny. Transakce tedy mohou provádět pouze majitelé jednotek dané kryptoměny, nicméně mohou to dělat zcela anonymně, postačí jim prokázat znalost soukromého klíče.
Mezi zástupce kryptoměn patří například Bitcoin, Ethereum, XRP, Litecoin, EOS, Monero, Cardano. V současné době ale už existuje několik tisíc dalších kryptoměn, které jsou veřejně obchodovány na kryptoměnových burzách.
Soukromé blockchainy
Soukromé blockchainy, stejně jako veřejné blockchainy, zajišťují nezměnitelnost jednou zapsaných dat. Nicméně v ostatních aspektech se soukromé blockchainy podobají spíše klasickým relačním databázím než veřejným blockchainům.
V soukromých blockchainech obvykle figurují uživatelské účty a přístupová práva. Uživatelské účty mohou mít různé rozsahy oprávnění k zapisování dat. Uživatelský účet může být vlastněn anonymně, ale kvůli charakteru poskytované služby dává obvykle větší smysl, aby účty nebyly anonymní, ale spíše to, aby byly navázány na identitu konkrétních uživatelů.
Soukromé blockchainy mívají nízkou míru decentralizace, mohou být dokonce provozovány i sítí jednotek či nízkých desítek počítačů. To přináší zvýšené riziko zániku celé sítě ve srovnání s veřejnými blockchainy. Tyto blockchainy obvykle bývají navázány na specializovanou službu jednoho provozovatele a při zániku tohoto provozovatele dochází k jejich zániku.
Výhodou soukromých blockchainů oproti veřejným blockchainům je širší paleta služeb, které mohou tyto blockchainy svým uživatelům poskytovat. Veřejné blockchainy velmi těžko pracují s objekty reálného světa, zejména kvůli anonymitě uživatelů a kvůli chybějící centrální autoritě. Soukromé blockchainy bývají provozovány konkrétní firmou, která může uzavírat smluvní vztahy k věcem z reálného světa, a uchovávat tyto smluvní vztahy v blockchainu.
Soukromé blockchainy lze, stejně jako veřejné blockchainy, využít k provozování vlastní měny. V tomto směru vyvolal velký rozruch Facebook s plánem na svojí digitální měnu Libra. Facebook svůj plán zrušil poté, co regulační úřady v USA i v Evropě reagovaly silným nesouhlasem. O soukromých blockchainech uvažují i centrální banky, které takto chtějí provozovat vlastní digitální měny. Nejvážněji o tom uvažuje Čína. Do této kategorie by patřilo i měna Petro provozovaná Venezuelou. Tam se má jednat o již funkční digitální měnu krytou barely ropy, nicméně dosud neexistují prokazatelné důkazy o tom, že by tato měna skutečně existovala a byla používána, přestože to Venezuelská vláda tvrdí.
Zajímavou technologií pro soukromé blockchainy je Hyperledger, který umožňuje firmám využít infrastrukturu soukromého blockchainu a doprogramovat pouze aplikační logiku. Je to obdobné, jako když firma využije klasický relační databázový server MS SQL Server či Oracle.
Soukromé blockchainy začínají nacházet využití v oblasti obchodu, logistiky, financí, vzdělávání či zdravotnictví. Tyto oblasti sdílejí společnou potřebu udržovat informace o uživatelských účtech, u kterých nebudou pochybnosti o jejich pravosti či zpětné modifikaci. Technologie blockchainu tyto vlastnosti umí garantovat. Obecně bych tuto vlastnost nazval reputací. Cokoliv uživatel v systému vykoná je nesmazatelně zaznamenáno. Pokud spolu uživatelé chtějí uzavřít smluvní vztah, mohou si díky tomuto systému zpřístupnit informace o sobě navzájem, a díky těmto informacím tak mohou pečlivě posoudit schopnost dané protistrany dostát smluvním závazkům.
Pokud bude chtít klient požádat o půjčku v bance, může bance zveřejnit historii splácení svých předchozích půjček. Pokud je tato historie bezproblémová, zvýší si svoji šanci uspět s žádostí o půjčku. Pokud klient odmítne bance tuto svou historii sdílet, bude bankou vyhodnocen jako rizikový, pravděpodobně by totiž mohl tajit nějaké negativní záznamy.
Obdobně si dvě firmy budou moci vzájemně sdílet informace o předchozích obchodních kontraktech s jinými firmami předtím, než naváží obchodní spolupráci. Oběma stranám to ušetří mnoho času a finančních prostředků s prověřováním obchodního partnera. Firma může tyto informace sdílet i potenciálním či současným investorům.
Soukromé blockchainy mohou sloužit i jako platforma pro zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanci zde mohou mít záznamy o svém vzdělání, potvrzené školou, kterou absolvovali. Budou zde mít záznamy i z předchozích zaměstnání. Zaměstnavatelé zde naopak mohou mít informace o své ekonomické síle či hodnocení získané od svých bývalých zaměstnanců. Při sjednávání pracovního kontraktu si mohou obě dvě strany vzájemně zpřístupnit své záznamy.
Soukromé blockchainy mohou sloužit i jako uchovatel lékařských záznamů. Pacient umožní do těchto záznamů nahlížet vybraným lékařům, kteří do nich budou moci případně i zapisovat další záznamy. Rovněž může své záznamy za poplatek sdílet s farmaceutickými firmami, které na nich chtějí provádět lékařský výzkum.
V soukromých blockchainech lze uchovávat i celý produkční a přepravní řetězec výrobku, zejména to může mít smysl u potravinářského zboží nebo naopak u luxusních výrobků. U potravinářského výrobku bude možné snadno dohledat konkrétní zemědělce, kteří vyrobili základní suroviny a bude možné dohledat, jak bylo s touto surovinou nadále nakládáno. U luxusních výrobků získá zákazník jistotu, že nenakupuje padělek.
Největší síla soukromých blockchainů nastane ve chvíli, kdy je bude možné vzájemně propojovat. Například pacient bude moci svému lékaři sdílet své zaměstnanecké záznamy, ve kterých lékař může objevit chorobu plynoucí z daného povolání. Naopak v bance bude moci klient sdílet své lékařské záznamy, aby tím bance hodnověrně prokázal, že předchozí půjčky nesplatil ze zdravotních důvodů, a že nyní je již zdravý, a existuje tak vysoká šance, že bude v budoucnosti řádně splácet.
Důležitou vlastností soukromých blockchainů je možnost, nikoliv povinnost sdílet svá data. Svá data sdílíme pouze s tím, s kým chceme, a sdílíme s ním jen taková data, která chceme. Nicméně pokud své záznamy nebudeme protistraně sdílet, je možné, že s námi nebude chtít protistrana spolupracovat, protože pro ni můžeme znamenat zvýšené riziko.
Pokud bychom tedy měli zodpovědně odpovědět na otázku, zdali svá data máme ukládat na veřejné či soukromé blockchainy, relevantní odpověď by zněla, že je vhodné využívat kombinaci obou těchto forem. Například XIXOIO chytře využívá výhod obou. Na veřejné blockchainy ukládá jiné druhy dat než na blockchainy soukromé. Vykrývá tím rizika spojená s omezením decentralizace, a současně zajišťuje bezpečnost podpořenou demografickými zvyklostmi bank. Jednoduše řečeno podporuje všechny atraktivní výhody moderního ukládání hodnot na veřejné blockchainy a současně využívá soukromé blockchainy pro bezpečné uchovávání, zejména finančních hodnot tak, jak jsme zvyklí. Díky funkčním regulacím mohou banky efektivně pracovat s našimi hodnotami tak, jak jsou zvyklé, a současně využívat nové obchodní kanály, díky kterým nás obsluhují v moderním prostředí bezpečných blockchainů. Uložit hodnoty do XIXOIO můžete nákupem Tokenu XIX, jež je vázán k výsledkům hospodaření celé platformy.