Rating provideři a budoucnost doporučení na Blockchainu

Doporučení vždy bylo, je a bude tím podstatným, co potřebujeme pro to, abychom činili správná rozhodnutí. V prostředí internetu, které je nám v dnešní době čím dál blíže, jsou tato pravidla ještě podstatnější. Síť je plná nabídek, informací a lákadel. A právě proto zde čím dál více platí, že to, co je skvělé, vyhodnotí jako skvělé více lidí a naopak. Nestrannost je tedy to podstatné, o čem budeme v tomto článku psát a na co soustředíme pozornost.

Doporučení vždy bylo, je a bude tím podstatným, co potřebujeme pro to, abychom činili správná rozhodnutí. V prostředí internetu, které je nám v dnešní době čím dál blíže, jsou tato pravidla ještě podstatnější. Síť je plná nabídek, informací a lákadel. A právě proto zde čím dál více platí, že to, co je skvělé, vyhodnotí jako skvělé více lidí a naopak. Nestrannost je tedy to podstatné, o čem budeme v tomto článku psát a na co soustředíme pozornost.

 

Hodnocení, hodnocení, hodnocení

V tomto článku se dozvíte, jakou budoucnost čeká odvětví ratingových agentur (rating providers) a kdo to vlastně rating provider je. Dozvíte se také, jak moc takové agentury potřebujeme a jakým způsobem ovlivní celý náš budoucí život. Na konkrétních příkladech si také ukážeme, jak některé agentury budou spolupracovat a jak nám jejich spolupráce zásadně změní náhled i na tak zdánlivě banální chování, jako je placení za služby, hospodaření s majetkem, či investování. Úplně na konci si názorně ukážeme, že na začátku, tedy dnes, kdy je ještě hodnocení RP v plenkách, můžeme hodně investovat do kvality informací, abychom zanedlouho mohli investovaný kapitál se zhodnocením počítat v násobcích.

 

 

Pojďme se však nejprve podívat na obecnou definici ratingu:

Rating je nezávislé hodnocení různých subjektů, které je řadí do několika kategorií a dovoluje tak přibližné srovnání, případně i vytvoření pořadí (ranking).

Ve financích se nejčastěji hovoří o úvěrovém ratingu, který vyjadřuje důvěryhodnost dlužníka (emitenta) nebo cenného papíru, který udělují ratingové agentury, tzv. rating provideři.

Z obecnějšího pohledu je tedy dnes rating providerem každá entita nabízející jednu nebo více hodnotících funkcí.

Jednoduše řečeno, rating provider převádí vstupní informaci na výstupní:

  1. Pokud je vstupem hodnotící funkce adresa, pak je hodnocen konkrétní uživatel.
  2. Pokud je vstupem hodnotící funkce výstup transakce, pak je hodnocen produkt (vytvořený nějakým uživatelem). Produktem může být  nejen výrobek, ale také pohledávka, podíl na firmě, nebo třeba kryptoměna.
  3. Výstupem hodnotící funkce je numerické hodnocení (například reálné číslo v rozmezí 0 až 10). Toto číslo může být doplněno hodnocením slovním.

Ze své podstaty tedy rating reprezentuje důvěru, přesněji řečeno hodnotu, kterou v současném světě potřebujeme chápat téměř u každého vztahu, který navážeme. Zatímco původně byla definice, jak si za malou chvíli ukážeme, vázána především na finanční trhy, dnes se týká všeho, od nákupu v eshopu až po objednávku kadeřníka. Postupně se tedy tato hodnota, historicky zcela lokalizovaná v klasickém, starém světě, přesouvá do nového, elektronického světa, světa sociálních sítí. Pojďme se tedy podívat, jak to celé vznikalo, abychom byli schopni nahlédnout pod pokličku toho, co nás asi tak čeká ve světě novém, decentralizovaném, ryze elektronickém, v Blockchainu.

 

Historie ratingu

Historie ratingu jako služby (v novém světě používáme zkratku SaaS, nebo-li Software jako služba) úzce souvisí s vývojem finančního trhu Spojených států amerických. Za počátek ratingu se dá považovat rok 1909, kdy John Moody začal hodnotit obligace železničních společností (což tehdy bylo velmi významným hospodářským odvětvím). Nedlouho poté začal používat tento typ hodnocení i pro dluhopisy podniků veřejných služeb a průmyslových společností. Mezi první agentury dále patřila Poor‘s Publishing Company, která vydala své první ratingy v roce 1916, a Standard Statistics Company a Fitch Publishing Company, jejichž ratingy následovaly v roce 1922.

Postupně se ratingový trh vyvinul tak, že dnes existují tři vedoucí globální ratingové agentury a další lokální a specificky zaměřené agentury.

Jedná se sice o čistě americké agentury, nicméně jejich hodnocení (akcií, dluhopisů, státních dluhopisů) přebírá v podstatě celý svět. Kartelové uspořádání bylo umožněno zejména americkou federální regulací, která vybrané ratingové agentury již před desítkami let identifikovala jako nationally recognized statistical rating organization (NRSRO). Americký finanční regulátor SEC ukládá za povinnost dalším organizacím držet aktiva dle stupně hodnocení právě ze strany těchto NRSRO. To mělo za následek velkou koncentraci moci, jelikož vstup na trh ratingových agentur byl efektivně uzavřen.

Selhání tohoto uspořádání se projevilo při hypoteční krizi v roce 2007, kdy začaly krachovat instituce, které držely „bezpečné“ instrumenty s vysokým hodnocením. Ratingové agentury selhaly, jelikož hodnotily deriváty postavené na subprime hypotékách jako kvalitní instrumenty (známka AA a vyšší).

Toto období si většina z nás velmi dobře pamatuje, a proto si dokážeme na základě výše uvedených souvislostí představit, jak velkou hodnotu pro nás rating provideři mají a jak velkou moc jejich hodnocení reprezentuje. Nezávislost je proto to nejpodstatnější, co musíme sledovat. Pojďme se však nejprve podívat na obecné dělení ratingu a hodnotící kritéria.

Druhy ratingu

Obecně můžeme rating rozdělit na rating emise (cenného papíru) a rating emitenta (firmy, státu), které spolu v mnoha případech přímo souvisí. Dalším velmi důležitým kritériem je pak časové hledisko, podle kterého dělíme rating na krátkodobý (hodnocení závazků do 1 roku splatnosti) a dlouhodobý (závazky se splatností nad 1 rok).

Jednoduše řečeno rating emise = produkt a rating emitenta = uživatel. Jinak řečeno můžeme zaměnit dluhopis za výrobek a vydavatele dluhopisu za výrobce.

Rating emise

Většina ratingů se týká právě konkrétní emise určitého instrumentu (cenného papíru) a hodnotí pravděpodobnost úplného splacení této emise v daném čase. Může se tedy stát, že jeden emitent bude mít současně několik emisí s odlišným ratingovým hodnocením. Taková situace nastane tehdy, když se podmínky jednotlivých emisí liší a jsou ratingem zohledněny.

Ve světě, který velmi dobře známe, je to jeden výrobce, který vyrábí různé druhy výrobků. Každý výrobek může mít jiné ratingové hodnocení.

 

Rating emitenta

Rating emitenta nemusí být nutně výsledkem celkového ratingového hodnocení daného subjektu. Velmi často se pouze odvozuje od ratingů udělených jednotlivým emisím s ohledem na faktory, které nebyly při hodnocení emise uplatněny. Rating emitenta tedy odhaduje schopnost emitenta dostát svým závazkům a obvykle má velký vliv na výši úrokové sazby, která je při konkrétní emisi použita.

Jinak řečeno, pokud jsou uživatelé Apple spokojeni s nabízeným produktem, například iPhonem, ovlivňuje hodnocení produktu (iPhone) také výrobce (Apple).

 

Hodnotící kritéria

Při ratingovém hodnocení musí být brány v úvahu jak faktory působící uvnitř hodnoceného subjektu, tak i faktory vnější. Pro klasifikaci je dále členíme na faktory kvantitativní a kvalitativní.

 

Kvantitativní faktory posuzují především hospodářské podmínky a jsou obvykle výsledkem nějaké matematicko-statistické metody. Můžeme sem zařadit hodnocení na základě ukazatelů z účetnictví, jako jsou například zisk, kapitálová struktura, likvidita, vývoj peněžních prostředků a podobně. U států sem patří hospodářský růst, míra inflace, míra zadlužení a podobně.

 

Kvalitativní faktory jsou naopak ty, které lze jen těžko objektivizovat. Patří sem například řízení společnosti, vztahy s obchodními partnery, řízení rizik, strategie společnosti, vládní politika a konkurenční prostředí. U států je to například platební a rozpočtová kázeň v minulosti nebo politická stabilita.

Rating v novém světě kryptoměn

V odvětví kryptoměn prozatím rating tak, jak jej známe z prostředí akcií a dluhopisů, neexistuje. Jsou zde určité pokusy, které se však setkávají spíše s posměchem komunity (Weiss ratings, čínské ministerstvo IT), jelikož je vydávají instituce „starého světa“. Vzhledem k výše popsaným zkušenostem, zde panují jisté pochybnosti o jejich nestrannosti a odborné způsobilosti. Nejuznávanější žebříčky kryptoměn jsou v současnosti spíše popisné (slovní), nikoli hodnotící (CoinMarketCap, CryptoCompare).

Dá se však předpokládat, že s rostoucím množstvím projektů/ firem, které své kryptoměny budou emitovat v novém světě, bude zapotřebí zavést transparentní institut hodnocení, tentokrát ve skutečně tržním prostředí.

Je zde však již oblast, kde rating začíná víceméně uspokojivě fungovat již nyní. Jedná se o hodnocení kvality ICO projektů (projektů, které směňují podíl za kapitál). Za tímto účelem vznikla celá řada specializovaných stránek – ICOindex, ICObench apod. Komplikací těchto rating providerů však je, že:

  1. a) jejich kredit a reputace nejsou nijak měřitelné
  2. b) lze je využít výhradně u projektů, které jsou již definovány

Ad a) U ICObench zde pokus o kvantifikaci je – jednotliví hodnotitelé získávají skóre, které dodává váhu hodnoceným projektům. Toto skóre však uděluje tým ICObench, tedy centrální autorita, nikoli nezávislí uživatelé.

Ad b) plánované projekty, které využijí analytických služeb providera pro specifikaci tokenu, narazí na velmi povrchní znalosti posuzovatele, díky kterým nedokáže posoudit, zdali projekt je či není proveditelný.

Vzhledem k obřímu množství ICO projektů (ICObench udává téměř 3700 projektů = plánovaných + probíhajících + ukončených), jsou uživatelé nuceni tato hodnocení využívat, přestože reprezentují názor striktně centralistické autority.

Představíme-li si však, že každý projekt nese nějaké unikátní řešení pro specifickou oblast byznysu, je zcela nemožné domnívat se, že centralisticky řízená organizace (tedy kapacitně/ lidsky omezená) dokáže nezávisle a relevantně posoudit každý takový projekt.

Vezmeme-li v úvahu fakt, že počet projektů/ firem, které na ICO přicházejí, roste exponenciálně, je toto zjištění doslova alarmující. Pojďme se tedy nyní společně podívat, jakým způsobem lze tuto stále se zvětšující potřebu uspokojit tak, aby byla zachována kvalitativní i kvantitativní hodnotící kritéria. Zároveň si ukážeme, jaké existují možnosti a způsoby udržení zdravého a neutrálního hodnotícího prostředí.

 

Volitelně transparentní blockchain rating

Decentralizovaná, sdílená databáze (Blockchain), umožňuje volitelně zprůhlednit proces ratingu. Pokud se s tímto termínem setkáváte poprvé, lze si to představit jednoduše tak, že jsou to data, která jsou dostupná každému, jsou transparentní. Hodnotící entita (rating provider), uděluje skóre hodnocenému (rating recipient).  Rating providerů mohou být stovky tisíc, dokonce i miliony. Každý rating provider se soustředí na svou specifickou oblast, odbornost, díky které roste jeho vlastní ratingové hodnocení.

Hodnocení má formu škály od 0 do 10. Nominální skóre je transparentní a je součástí veřejné vrstvy blockchainu. Obsah hodnocení je volitelně transparentní. Rating provider hodnocení uděluje na vyžádání nebo z vlastní iniciativy. Rating provider hodnotí na základě rozličných faktorů:

KYC vstupy, blockchainová analýza, osobní setkání, online komunikace atd. Po zhodnocení adresy/produktu/projektu své hodnocení publikuje ve formě skóre a udání hodnocené oblasti (KYC/AML/CFT, kredibilita projektu, kreditní skóre, ekologická stopa…). 

Publikace hodnocení probíhá formou blockchainové transakce. Transakce má dvě části: nezašifrovanou a zašifrovanou. Nezašifrovaná část obsahuje nominální skóre a hodnocenou oblast. Šifrovaná část obsahuje detailní faktory, které do hodnocení vstupují. Transakce je šifrovaná veřejným klíčem hodnoceného rating recipienta. 

Rating recipient získává při hodnocení (ať už vyžádaného, či nevyžádaného) plné informace ohledně faktorů, které do hodnocení vstoupily. Samotný obsah hodnocení však není veřejný, je odemknutelný klíčem, který má k dispozici Rating recipient (předá jej za poplatek). Recipient se může rozhodnout, zda a za jakých podmínek obsah hodnocení zveřejní. Transparentnost hodnocení je volitelná a závisí na vůli hodnoceného. Recipient může obsah hodnocení zveřejnit selektivně (jen vybraným stranám), či plně vystavit světu (blockchainu). 

 

Účelem tohoto řešení je udržení rovnováhy mezi soukromím, transparentností a relevancí hodnocení. Jak provider, tak recipient má možnost kdykoli obsah hodnocení zveřejnit:

  1. Pokud provider publikuje nekvalifikovaná hodnocení poškozující recipienta, recipient může obsah hodnocení zveřejnit a všem ukázat, že provider je nekvalifikovaný/své hodnocení nezakládá na relevantních datech
  2. Pokud recipient podává nepravdivý obrázek o svém vysokém hodnocení, může provider skutečný obsah hodnocení publikovat a snížit tak kredibilitu recipienta

 

K čemu je to dobré? (Modelový scénář)

Jakákoliv platforma na Blockchainu může být využívána k různým účelům, například k P2P lendingu, fundraisingu, spotřebním/investičním půjčkám či tokenizaci projektů/ firem. Komplikací je však důvěra, tedy kredibilita protistrany – jak si může být člověk, který zasílá peníze jistý, že za ně získá odpovídající produkt, který projektový team slibuje?

 

Jistý si být samozřejmě nemůže (tak jako v dosavadním světě), nicméně může mít kvantifikaci pravděpodobnosti – ve formě skóre. Pokud tedy chce kdokoliv získat finance na svůj projekt, musí si zajistit dostatečné skóre od dostatečně kredibilních rating providerů (tj. těch, kteří sami mají vysoké skóre od kredibilních rating providerů (zpočátku bude zapotřebí tento kruhový proces nastartovat plně identifikovanou hodnotící entitou). 

Je v zájmu každého projektu, který potřebuje získat kapitál, aby dodal Rating Providerům adekvátní informace a podklady. Rating provideři poté zapíšou do blockchainu skóre. Projekt získává kredibilitu a první zájemce o investici. Investoři jsou si však stále nejistí => Projekt jim selektivně odkrývá obsah hodnocení.

Investoři se postupně přesvědčují, že projekt roste a dosahuje slíbených cílů. Projekt získává peníze. Uběhne rok a projekt má vrátit peníze + úroky.

Připadají v úvahu dva základní scénáře:

1) Projekt je čestný, posílá věřitelům finance a všichni jsou nadále spokojení. Celý proces proběhl v duchu selektivní transparentnosti: o obsahu transakcí vědí všichni jen to, co potřebují, nic více, nic méně. 

2) Projekt není čestný a nekomunikuje. Věřitelé se obrací na Rating Providery a žádají odkrytí detailů hodnocení, aby všichni viděli, o koho se jedná. Rating Provideři odkrývají, jelikož nechtějí být komplici v podvodu a chtějí si udržet dostatečné vlastní skóre. Všichni nyní vědí, jaké ve skutečnosti projekt získal hodnocení (další Rating Provideři mu již nebudou udělovat vysoké skóre), lidé stojící za projektem navíc mohou být v reálném světě stíháni pro podvod, důkazy jsou díky blockchainu jasné.

A nyní pojďme ke krátké sumarizaci toho, co jsme se doposud dozvěděli. Víme, co je to ratingová agentura, chceme-li rating provider. Víme, jak moc je potřebujeme a jak jejich hodnocení ovlivní naše životy osobní i profesní. Na konkrétním případě jsme si ukázali, jak tyto agentury fungují. Víme, že hodnocení rating providerů v prostředí blockchainu je ještě v plenkách.

 

Jaký tedy očekáváme vývoj?

Existující služby se transformují pod nové rozhraní. Banky a různé investiční společnosti v současné době disponují penězi klientů. V budoucnu bude mít klient všechny peníze u sebe. Banky transformují svou roli a stanou se Rating providerem. Budou pouze hodnotit aktiva. Klient nakoupí sám za sebe na základě jejich doporučení, nebo na základě těchto doporučení nakoupí za klienta aplikace, kterou používá (díky rozmanitosti aktiv budou mít banky práce až nad hlavu).

Různé nevládní organizace, které se snaží hodnotit třeba korupci, lidská práva, ekologii atd., budou mít možnost vyjádřit se k čemukoliv tak, aby to každý na blockchainu viděl (například v Číně v některých kantonech vás již dnes nepustí do restaurace, máte-li negativní rating). Bude však záležet na konkrétním uživateli (či aplikaci, kterou uživatel využívá), zda-li bude tomuto hodnocení přikládat váhu. Například názor regulátora jako Rating Providera bude v mnoha ohledech na některé projekty rozhodující.

Každý Rating Provider koncentruje vliv, který je dán tím, kolik uživatelů mu věří. Kdo nabízí kvalitní služby, ten má mnoho uživatelů a velký vliv. Pokud vlivu zneužije, vliv ztratí. Uživatelé budou využívat služeb mnoha Rating providerů.  Nastane vzájemná kontrola. Pokud se jeden rating provider začne odlišovat od ostatních, bude to signál pro ztrátu nestrannosti či kvality. Klesne mu vliv.

Software bude uživateli předkládat jednoduchý výsledek typu ano/ne na základě rozporuplných hodnocení desítek rating providerů. Stejně tak bude uživatele nutit k vývěru více než jednoho dominantního Rating Providera. Rating je tedy kontinuální proces, který je díky Blockchainu zcela transparentní a umožňuje sledovat například plnění plánu projektů v čase.

A nyní nás čeká to nejzajímavější:

Identifikovat kvalitní projekt je tedy dnes v prostředí Blockchainu poměrně těžké (přijít o peníze je oproti tomu velmi lehké). Najdeme-li tedy nástroj, díky kterému bude možné tuto identifikaci provést již dnes, objevíme cestu k projektům, které nám investovaný kapitál zhodnotí v násobcích. Jak tedy na to?

Cesta je poměrně jednoduchá. Stačí objevit tým lidí, kteří konkrétní problematice rozumí. Například banky velmi dobře rozumí parametrům, na základě kterých vyhodnocují projekty či firmy, které u nich hledají financování. Existují nástroje, které dlouhá léta využívají různé poradenské společnosti. Na základě nich vytvářejí například studie proveditelnosti. Teprve na základě těchto parametrů lze doporučit technologii, která se pro konkrétní řešení hodí. Pokud to je Blockchain, teprve v této fázi začne odborný Rating Provider hodnotit vhodnost realizace tohoto projektu prostřednictvím právě této technologie. Znalost konkrétní problematiky, kterou projekty řeší, jsou tedy alfou a omegou úspěšnosti realizace daného konceptu. Stejně, jako tomu bylo doposud.

Čemu tedy věnovat nejvíce pozornosti?

V zásadě se tedy zase tak moc nemění. Lehce se upraví role a ti, kteří jsou dnes schovaní za zdí centrálně řízených firem, budou nuceni postupně odkrýt svá opravdová aktiva. Posun bude pozvolný, avšak zcela zřetelný. Díky tomu se začne dařit těm, kteří svou práci opravdu umí a odvádí ji na sto procent. Jejich míra vlivu poroste. Nástroje, které proto budou potřebovat, budou volně k dispozici a jejich odměna bude přímo úměrná tomu, kolik lidí je bude využívat. Lidé, firmy a projekty budou hradit pouze to, co využijí.

Doporučujeme proto sledovat vývoj zejména komplexních řešení na Blockchainu, platforem, které umožní hradit uživatelům své služby v tokenech či kryptoměně za spotřebovaná data. Jednodušeji řečeno, hledejte řešení, která dávají smysl vznikající kryptoměně či tokenu. Právě na těchto platformách vzniknou aplikační řešení, která se stanou sama o sobě Rating Providery a díky své jednoduchosti umožní běžnému uživateli dělat to co dělal do teď.

Byznys, který umí.

 

© Richard Watzke, Josef Tětek, Jan Lánský,